Rozum, nebo intuice? Co začátečníkům nejčastěji brání v kreslení

Tužka se sotva pohne a v hlavě už se ozve: „To přece kreslím já. Takhle to určitě vypadat nemá.“ Možná obrázek opravíte, možná ruku zastavíte úplně. K automatické kresbě pak přibude pochybnost, zda vůbec dokážete poznat intuici.

Na začátku bývá těžké dovolit kresbě vzniknout, aniž bychom každý tah hned vysvětlovali. Rozum jsme zvyklí používat k řízení a kontrole. Při intuitivním kreslení se učíme jeho aktivitu na chvíli ztišit a ponechat prostor také jinému způsobu poznávání.

Když chcete znát význam ještě před dokončením

Při běžném kreslení víte, že chcete nakreslit strom, a ruku vedete podle představy. V automatické kresbě zadáváte téma, ale podobu obrazu necháváte otevřenou. Právě tento rozdíl bývá nezvyklý. Rádi bychom měli jistotu, že vznikající čáry něco znamenají, a tak do nich začneme význam vkládat.

Pomůže oddělit chvíli kreslení od pozdějšího prohlížení obrázku. Při kreslení vnímejte pohyb a to, co přichází. Potom si připomeňte zadání, zapište pocity a teprve se zabývejte souvislostmi. Nemusíte rozumět každé čáře už ve chvíli, kdy vzniká.

Přání dovede být velmi přesvědčivé

Čím víc vám na odpovědi záleží, tím obtížnější může být nechat ji otevřenou. Pokud si silně přejete určitý výsledek, snadno začnete kresbu přizpůsobovat tomu, co chcete vidět. Podobně působí strach. Obávaný obraz se může vynořit dřív, než vůbec zadáte otázku.

Proto je pro začátek vhodné jednoduché téma, například vaše vlastní energie v danou chvíli. Na něm můžete pozorovat, jak se vám kreslí, aniž byste od obrázku čekali rozhodnutí o celém životě. Ke složitějším tématům se dostanete postupně, s větší zkušeností.

Staré hodnocení se může ozvat znovu

Někdy nás nezastaví samotný pohyb ruky, ale věta, kterou jsme kdysi přijali za svou: „Jsem nešikovná. Nemám na to. Ostatním to jde lépe.“ Pak se i z volného kreslení stane zkouška, ve které nechceme selhat.

Ve výuce se proto věnuji také zábranám a přesvědčením spojeným s kreslením. Ve třetím dílu své knihy popisuji například metodu vyčmárání, kterou používám k uvolňování energií navázaných na určité téma. Samotné zábrany tak mohou být námětem další práce. Není potřeba si za ně ještě přidávat výčitky.

Důvěru budujete zkušeností

Rozum má při práci s kresbou své místo. Pomáhá jasně formulovat otázku, zaznamenat okolnosti a později porovnat, co jste nakreslili a prožívali. Obtíž nastává tehdy, když už předem rozhoduje, jaký obrázek je přípustný.

Intuici se učíte poznávat při opakovaném kreslení, zklidnění a pozorování. Někdy budete mít jasný pocit, jindy zůstane otázka otevřená. Obojí k učení patří. Pokud se stále vracíte k pochybnostem a sami nevíte, kde se zastavujete, při individuální výuce se můžeme věnovat právě vašemu způsobu kreslení a tomu, co potřebujete objasnit.

Možnosti výuky automatické kresby