Pro mě je automatické kreslení úžasná zábava spojená s poznáním. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že můžu zobrazit cokoliv mě napadne. A tak se jednou přihodilo, že jsem četla něco o genetice člověka a došlo mi, že by šla nakreslit i šroubovice DNA a hledat na ní úseky, které nesou informaci např. o nemoci. Protože DNA je především nositelkou informace. Zároveň mi sepnula další myšlenka, že informace je formou energie a já přeci automatickou kresbou energie zobrazuji. A následně harmonizuji. Tedy měním. To by tedy znamenalo, že mohu měnit i genetické kódy DNA.
Byla to odvážná myšlenka a samozřejmě jsem párkrát nakreslila, zda je na šroubovici DNA nějaký zádrhel, ale časem jsem toho nechala. Protože rozměr šroubovice je nepředstavitelný. Je dlouhá dva metry (!) a je stočena v buněčném jádře, protože její tloušťka je jen 30 nanometrů, tzn. 30 miliardtin metru. Kdyby byla tlustá 0,3mm (cca jako vlas), tak by byla dlouhá 20 000 km! (Snad jsem to přepočítala správně :-)) . Ale stejně je to strašně moc. Tak velký papír nemám. Proto jsem toho nechala.
A měla jsem dobrý důvod. Nemá smysl totiž pracovat s něčím, čemu nerozumíme do hloubky. Ono se to totiž v těch genech zařídí samo. Jak? Změnou na emočně mentální rovině – tedy změnou myšlení, odstraněním starých traumat – popř. změnou životního stylu (což je taky mentálně emoční rozhodnutí), a to nejen u sebe, ale i u svých předků. Protože právě předkové nám předávají informační kód, který je potřebný k zachování života a ten se materializuje právě v DNA.
Potvrdila mi to MUDr. Klímová ve své knize „Proč a jak psychosomatika funguje?“ Cituji: „…chování genů je tvárnější, než jsme si kdy byli ochotni připustit. Obě sekvence DNA lze pomocí specifických slov a zvuků reprogramovat, různě modulovat či harmonizovat, a to bez jakékoliv genové manipulace. 90% sekvencí DNA zastává velmi specifické funkce…fungují jako nepředstavitelně výkonný biocomputer na holografické bázi. DNA je za jistých podmínek schopna vysílat elektromagnetické záření, které souvisí např. s hyperkomunikací a podobnými aktivitami. Využití této praktické schopnosti je ohromující. Silou našich myšlenek jsme definitivně schopni měnit strukturu DNA.“ (text je zkrácen)
A jakou radu mi dala MUDr. Klímová na přednášce, když jsem se zeptala na možnosti prevence zdraví z hlediska psychosomatiky? „Čistit vztahy!“ Tím jsme zpátky u myšlenek a emocí – jakými myšlenkami se zabýváme, když myslíme na jiné lidi? Jaké u toho máme pocity? Jaké nepříjemnosti zažili naši předkové, tedy mamka, taťka, děda, babička, prababička…. a nedokázali se s nimi vyrovnat? Pokud to dokážeme nějakým způsobem zjistit, nakreslit a zpracovat, tak uzdravíme nejen psychosociální rovinu naší rodiny, ale předejdeme tak vzniku nemocí nejen u sebe, ale i u svých potomků. Nehledě na to, že ulevíme duším těch, kteří už odešli.